19.2. - 25.2. 丨Škola, seznamovací večeře a první výlet

 PONDĚLÍ

11.00 Microbiological risk management

Jak nám Bára poradila, jdeme hned dnes do školy. Okoukneme předměty, jaká je výuka a rozhodneme se, jak s tím naložíme, z čeho budeme tedy nakonec dělat zkoušku. Čeká nás Microbiological risk management. Jedeme s Bárou společně autobusem, v kampusu nás navede přímo k fakultě, minule jsme byly na technické, agronomická je níž. Nižší budova, spolu s ní asi čtyřpatrová hned vedle. Uvnitř hlavní budovy je krásný prostředí, prostor, místa k sezení, bufet...dnešní hodina se koná v menší budově (tzv. "garáži") naproti té hlavní. 

Ve třídě je nás 6, polovina Italové, slečna z Kazachstánu a my dvě. Profesor působí mile, vřele a jeho angličtině bude dobře rozumět, skvělý. Dle toho, jak nás s předmětem seznamuje, budeme jistým způsobem interaktivně nahlížet na systém vyhlášek týkající se hygieny a zdravotní nezávadnosti potravin. Dostáváme štos vytištěných papírů jedné vyhlášky, kterou si postupně více představíme a budeme její body aplikovat i sami, postupem času.

Dvě hodinky i s přestávkou uběhly jako nic a chystáme se domů. (ještě nás jedna slečna přidala do skupiny, kdybychom potřebovaly nějakou pomoc. Moc příjemný první den.

ÚTERÝ

11.00 Consumer behavior and food choice

14.15 uvítací konference ESN

20.00 uvítací večeře ESN

Znovu pozvolné vstávání, nespěcháme, vše v klidu. Snídaně, nějaká jóga nebo jen probuzení v koupelně a pak po 10h vyrážíme na zastávku jako včera, nic moc jiného. Dnes ale nastává problém s učebnou, kde se předmět koná. Jdeme na informace, paní nám radí, ale ve výsledku jsme stejně zmatené. Zmátly jsme i bandičku kluků, kteří se snažily nás navést. Nakonec asi o 10 minut později už vcházíme do učebny. Nejdřív šok, asi narušujeme nějaké konzultace, je tam jen jeden kluk. Ne, opravdu jsme správně, učitelka nás ujišťuje.

Milá paní, znovu není problém s angličtinou. Prezentace je o základních požadavcích a průběhu hodin, bude to hlavně konverzace, uvažování nad tématy. Příprava prezentace, společné práce, aktivita v hodině..uf, máme trochu obavy, ale jinak hodina plyne a zdá se nám super. Máme co rozmýšlet.

Hodina fuč, odcházíme na bus, plná hlava otázek a nerozhodnosti. Má to čas, usadí se to, je před náma i další hodina, uvidíme. Teď hlavně najít místo na oběd. 

Poobědváme venku před školou, je krásně. Pak se vydáme na bus a jedeme směr ekonomická fakulta, kde se koná dnešní konference. Jde o shromáždění lidí z erasmu a předat informace o studiu, aktivitách, organizačních věcech atd. Italům vše celkem trvá (člověk se nenačeká jen na semaforu), začátek tedy tak 14.30. Když je vše ready, vcházíme pomalu všichni, dostáváme pásku na ruku, propagační a informační materiály a tričko s batůžkem s logem školy. Usedáme a za chvilku se jde na to. 

První vedení školy, pak jednotlivá oddělení (studijní oddělní, sport, jazyky) a i samotné ESN. Plno lidí je součástí, ač studenti místní nebo erasmáci, je jich fůra a představují akce a party, které nás čekají.

My už máme i jejich kartičku a nemusíme to řešit, takže domů, siesta a příprava na véču v Pizzeria Paolo.

Večeře se blíží, oblíkáme se a vyrážíme. Máme to kousek, jako všechno ostatní. Obejdeme pár bloků a už se přidáváme do hloučku lidí před vchodem, kde jsou i ESN členové a zvou nás dovnitř. Stolů je dost, někdo už je usazený, tvoří se skupinky, my usedáme na kraj dlouhého stolu. Snad někdo přijde a přisedne si (nebo se přesuneme...už ne, necháme to náhodě). Samozřejmě, puzzeria se plní a k nám si sednou tři kluci, dva z Německa, jeden ze Španělska. Jména jsou celkem těžký, pamatujeme si Patrika a Enrica,další jméno na Z jinak jsme mimo. 

Super povídání, sranda, plno pizzy, spritz a pak pivo. Na zdraví! Poose!

Další přesun pak k Passetu na after party a party bagem.

STŘEDA

Volný den, žádná hodina nás nečeká a máme volnou ruku. Pomalé vstávání, příjemné ráno a rozmýšlení, jaký bude program. Nějaký díl LoveIslandu, jako vždycky, čaj, ležení na gauči nebo protahování se. 

K večeru běh, hlavní třídou až k moři, dolů na pláž a zpět podobně, s pár odbočkama pro víc kilometrů (s míň jako 6km domů nejdem)

Obyčejný den, ale takových asi ještě pár zažijeme.

ČTVRTEK

Táta má narozeniny

11.00 Consumer behaviour and food choice

Počasí stojí už od rána za to, včera jsme se domluvily, že půjdeme před školou na kafe. Budík tak na 7.30, snídaně a míříme na Piazzu Cavour, kde chceme vyzkoušet venkovní podnik okolo kterého chodíme skoro každý den. Skoro nikdo tu nesedí, náměstí samotný je celkem klidný. Zdravíme se se slečnou, co obsluhuje a vybíráme kafe. Anež Americano, já cappucino (nebo macchiato ??). Stolek vybereme u keříku a čekáme, až budeme mít kafe před sebou. 

Celý tenhle "rituál" rády zopakujeme.

Po celém dni jdeme na procházku dolů k přístavu, projdeme se až skoro k nádraží (s obhlídkou vintage obchůdku a květinářství). Zpátky zkoušíme cestu z druhé strany, nevracíme se stejně a jdeme nahoru dost do kopečka, kdy vyjdeme lehce na centrem a na ulici, kde je nejvíce obchodů, se napojíme u staré budovy školy na ulici Via Palestro. Prošly jsme takovým podchodem/pasáží rovnou na ni, naproti Scoutu. Celá cesta vedla zajímavě, ale bez stravy nepopíšu nic.

Večer poklidný, jen véča a zase ty vzdělávací programy na voyu.

nový podnik na drink

PÁTEK

Jestliže se nám něco líbilo, tak ranní rituál s kávou venku než odjedeme do školy. Zkoušíme ale podnik na té nákupní třídě - Caffe Corso Garibaldi, kde se nám líbil bar s vykachličkovanými ornamenty. Kafíčko i se sladkým pokušením, pudinkový listová věc. Puding ušel, káva s ním dohromady též. 

Už ale platíme, míříme k zastávce a nasedáme obligátně do autobusu číslo 46.

další skvělý salát
(recept ale nenajdete v popisku, tajné)

* byla i první návštěva vinotéky, anež ulovila. 

SOBOTA a NEDĚLE

Na sobotu jsou potřeba skoro jen fotky, znovu běh a nic velkého k tomu. 

Neděle byla plánovaná, výlet do Pesara nedaleko Ancony, asi 40 minut vlakem. Brzy na nádraží, vlak jede ze třetího nástupiště. Stíháme skvěle, pěšky od domu tak 25 minut. Jsme ještě rozespalý, drcání vlaku nás tak nějak ukolíbává, koukáme přitom na moře, pláže a malý městečka.

Jsme v Pesaru, město se probouzí, chceme najít kavárnu na kafe a probuzení. Anež má typ, malá, útulná kavárna Phillies kousek od náměstí. (všechno je vlastně kousek od náměstí). Objednáme Americano a macchito. Pozorujeme přicházející lidi s chrtínkem, obdivujeme na baru systém "polic" na lahve s alkoholem - otevřené kufry přidělané na stěně.

Ráno započaté, my probuzený, jdeme na náměstí omrknout další kout města. Dojdeme na hlavní Piazzu del Popolo, je tam lehký ranní ruch. Procházíme se, sluníme se a vymýšlíme, co jak, jak naložíme s dnešním dnem. Víme o muzeích, rády bychom do Museo Nazionale. Hledáme na mapě, půjdeme kousek uličkama a narazíme na něj. Opravdu, není nijak výrazný, zapadne mezi ostatní domečky kolem.

Vstoupíme, nikde nikdo, ale šipky nás jasně vedou. Pár lidí u pokladny nám vysvětlí, jak je výstava zaměřená, kudy přesně vede a co můžeme všechno vidět. V Pesaru je akorát čas hudebního festivalu zasahujícího do několika dní, pořádaný je na počest hudebního skladatele Gioacchino Rossini. 

Vidíme stará zachovalá libreta, šaty dam i mužů, můžeme si přehrávat různé opery, skladby. Jednotlivé místnosti byly malé, dalo se rychle vše projít a nenudilo nás to příliš. Zábavy bylo dost, lidí málo (mimo nás vlastně nikdo, win win).

Blíží se hlad, jdeme na jídlo. Zastavujeme se u Lalimentari, malého podniku se zahrádkou, pár stolečky a dost lákavou vitrínou. Chceme něco do ruky, ale pozor, možná se nám líbí to, co připravuje pán za barem..nějaká kulatá focaccia, se straciatelou?? Jdeme do toho? 

...jasně, jdeme do toho, necháme si přinést menu a vybíráme. Dáme si jeden druh napůl. Víno nebo jiný pití necháme být, později nebo to necháme úplně.

Oběd super, zážitek velmi silný (ale i pozitivní!). Vracíme se směrem na náměstí, sluníčko je silný, je krásně teplo. Míjíme ho, dál vybíráme uličku s katedrálou, naproti Museo diocesano, s domem Casa Rossini, Palazzo Mozzolari Mosca...až dojdeme na takovou širokou ulici/hlavní třídu, kde uprostřed stojí Sfera Grande di A. pomodoro. Otevře se najednou nádherneh výhled na moře, pláž...no k popukání.

Národní muzeum

Rodiny s dětma korzují kolem fontánky s pomodorem nebo po mole kolem moře, moc hezky to na nás působí. Jdeme na molo, selfíčko sem, selfíčko tam (hehe), sejdeme k písečné pláži a zkoušíme teplotu vody (ještě to je na otužování dost!). Strava je zapnutá, jak obcházíme po mole moře, tak rozmýšlíme další směr/cíl cesty. Asi zkouška sladkého, pokud nás nezastaví siesta a jinak další kout Pesara.

Siesta ale opravdu mění naší chuť objevit další cornetto v Itálii. Koukám do mapy, jsou tu krátké značené trasy trochu stranou od centra, proč je nezkusit. Míříme teda na další stranu Pesara, do klidné obytné části, pak lehké stoupání zatáčkama a už jsme v malé divočině. Turistická trasa vede pomalu dolů znovu k pláži. Jsme tam, procházíme se po pláži, sbíráme kamínky, mušličky, povídáme si. Už je ale i dobrý čas, končí siesta. Takže po krátké obchůzce u plážových podníků jdeme směr centrum , na cornetto!!

Strava ukazuje ukazuje 6,7 km, místo cornetta jsme zkusily ne moc dobrou briošku, večeře v sámošce a o hodinu dřívějším vlakem míříme domů. Rády jsme tě poznaly, Pesaro, Ciao!