13.5. - 19.5. । Poslední velký výlet v Bari i s Ladou

Začátek týdne byl pozvolný. Řekly jsme si, že se zúčastníme třídenního kurzu, který zahrnuje tříhodinové přednášky, jak online, tak ve škole. Jsou o rostlinných proteinech, jejich získávání a formě. Online zkoušíme první den, nic moc, nemáme moc koncentraci, nesoustředíme se dobře. 

...zbylé dva nakonec sledujeme znovu online a třetí jsme ani nedokoukaly. Máme co dělat s Anež se školním projektem, po škole hlavně rychle sednout k počítači a dodělat survey (Chris je zase neschopný). Jsme vyřízený, ale doděláváme, už to nechceme vidět.

Co jsme si celé dny vařily...

PÁTEK

7.30 je odjezd vlaku, máme pohodlná místa a vezeme se směrem do Pescary. Máme dva přestup než dorazíme do Foggii. Ve vlaku snídáme, posloucháme všechny nový informace a zajímavosti, který nabízí dnešní podcasty. V půl desáté už jsme v ulicích Pescary, je silný sluníčko, chceme se podívat k moři, prozkoumat trochu města. Je to celkem rušný blízko u nádraží, čím víc se vzdalujeme, jsme lehce schovaný před hlukem. Po cestě míjíme maličkou, krásnou pekárničku, tam zamíříme cestou zpět na nádraží. Zvládneme projít až k mostu pro chodce a kola, který vede přes místní řeku Pescaru. Rychle k moři po pískové pláži a už míříme zpátky. Pescaru bychom si prohlédly pořádně, je podobná Pesaru i dalším městečkům blízko Anconě, ale stála by za bližší poznání. 

V pekárně vybíráme listového šneka s pistaciovým krémem a nasekanými pistáciemi a k tomu na zkoušku sladkost z listového těsta naplněnou čokoládovou (alá brownie) náplní s oříšky. Vlak nám jede akorát, ještě stihneme všechno uchutnat na lavičce na nástupišti. Pistáciová dobrota je super, zároveň krém je klasicky jako bílá čokoláda s pistácií, takže je toho dost. Druhá věc je celkem obyč, ale chutná mi. A k tomu rozděláváme kefír, takže storíčko na náš pofil, jako tip z výletu. 

❋❋❋

Vlak nám dále jede do Termoli, tam už jen kousek do Fogii. Tam jsme kolem druhý a hned se potkáváme s Ladou na nádraží. Je to skvělý, Lada je mega opálená, my mega rozhycovaný z toho horka, co v Anconě neznáme a začíná nám dovolená. Máme se fakt jako na dovče. Jdeme rovnou na kafe a víno, kousek od nádraží, kde to Lada zná. Jsme v části města, která (ještě takhle přes den) je klidná, čistá a upravená. Pravá Foggia je jinde....

No a po prvotním popovídání u vína už jedeme do Bari, tak ne moc dlouho. Když dojedeme, míříme na ubytování, odložíme věci a mizíme do města....najdeme i sekáč Scenario, u náměstí Piazza Luigi di Savola Duca degli Abruzzi je krásný kostel Sv. Antonína. Prošly jsme centrum přes Corso Cavour až na Corso Vittorio Emanuele II, kde už vidíme kráně moře a loďky. Jsme v takovém cípu u moře, v části nazvané San Nicola, před tím to byla čtvrť Murat

V historičtější části, San Nicola, si projdeme uličky, uděláme takové kolečko a vyjdeme jen na druhé straně na Corso Vittorio. Vidíme kostelíky a plno restaurací. 

Pescara

První procházka po Bari

Divadlo Teatro Petruzzelli

SOBOTA

S naším třídenním lístkem na vlak je skvělý plánovat výlety, můžem v podstatě kdykoli kamkoli. Jedeme dneska ještě víc na jih, nejdřív nakouknout do městečka Polignano a Mare a pak se přesuneme na většinu dne do Monopoli. V Polignanu si hned dáváme kousek od nádraží kafe, kavárna se jmenuje Bar Commercio. Kafe je rychlý, pokračujeme hlavní ulicí dál do centra. Projdeme až k pláži, známému pohledu, Costa Dei Trulli. 

Po krátkým prozkoumání Polignana se znovu přes kavárnu přesouváme na nádraží, čekáme na vlak do Monopoli. To je to dnešní místo na koupání. Nejdřív přes náměstí Piazza Vittorio Emanuelle II, k náměstíčku více v centru Piazza Giuseppe Garibaldi. Projdeme se kolem majáku u pobřeží u přístavu, je menší a s plno menšíma plachetnicema a jachtama. Často na nás vykoukne kdejaký kostelík. Hlavně pak na oběd jsme vybrali podnik, kde byla Lada a užily si super pizzu a saláty a vínoo. Jde o The King Street Food, kde se člověk nají se vším všude klidně za 15 euro (Pizza Tunna). Zkouším i tiramisu, ale není tak skvělé (to tiramisu!). 

Co chceme po obědě je hlavně odpočívat, kroky tedy vedou k moři a k pláži nebo spíš na útesy. Táhnou se po celém pobřeží a člověk si najde místo na válení hlavně na nich, klasické pláže tu jsou po málu. A my se po dlouhý cestě přiblížily až k místu víc za městem. Skoro nikdo tam nebyl a vybraly jsme si "pohodlné" místečko. Útesy jsou celkem ostré, takže o pohodlnost zas tolik nejde.

Nádherná voda, vstup trošku adrenalinový, ale všechno skvělý. Vlezly jsme i do malýho přírodního brouzdálka. Čteme si chvilku, sluníme se, ale celkem rychle se přiblíží deštivej mrak a radši se zbalíme a vracíme se na nádraží. Na velkej déšť nejsme nijak zvlášť připravený. 

Monopoli

NEDĚLE

Probuzení do posledního dne naší "dovolený", ach neee. Všechno moc utíká. Dáváme si obvyklou snídani, jogurt, horu lupínků a banán (ať se to dojí), poklidíme, sbalíme a pomalu vyrážíme do města. Máme důležitou pochůzku ve městě, Lada chce ještě sehnat těstoviny nebo krekry. Místní babičky a starší paní tu v jedný části města, malý uličce, vytvářejí právě čerstvé těstoviny (maličký i větší škebličky, někdy i různobarevný) nebo jejich tipický suchary, který i často servírujou k aperitivu. 

Zrovna se v centru běží asi charitativní běh, je plno lidí na hlavní třídě, všichni mají stejný trička a neustále je někoho slyšet z amplionu. 

Když máme zařízeno, naše kroky vedou na nádraží. Jedeme na poslední výlet, tentokrát do Trani. Není to daleko, znovu na cestu uplatňujeme náš třídenní lístek. Je dost teplo, zároveň se drží všude opar, možná z toho bude pak pršet...no, snad to počká na konec dne. V Trani nás nic nezastaví, z nádraží míříme přímo přes náměstí Piazza della Repubblica k moři. V ulici Via Cavour se zastavíme pro oběd, ve Focacceria Pizzeria si každá kupujeme kus focacci s rajčatama. Mineme Chiesa di San Domenico a už hledáme místo s výhledem, kde si sníme oběd. Posedíme hned na zídce kousek, koukáme na moře, povídáme...chvilku máme pohodu. Pak se plynule projdeme dál k výběžku s majákama. Okoukneme i Fortino Sant' Antonio-Villa Comunale a po stejnojmeném mole se vzdalujeme dál. V dálce, nejdome k nim úplně blízko, vidíme dva majáky. Obejdeme celé pobřeží skoro, až u dalšího cípu s katedrálou Catedrale di Trani zapadneme víc do uliček. Naše chuť ještě někde na víně nebo na drinku byla velká a u Caramel bistrot jsme se zastavily na skleničku. 

Nakonec na dvě skleničky, čas nám ubíhal pěkně, nikam se nám nechtělo odjíždět. Pak už byl čas na to odejít na vlak, tak jsme se přece jenom musely rozloučit s roztomilým místem a pohodičkou u drinku. 

Všechny jsme se pak na nádraží rozloučily, my s Anež jsme se vracely na flixbus do Bari, Lada už mířila dolů do Foggie. Byla to super dovolená, holky.