8.4. - 14.4. । Šárka a holky

Naši odjeli, Petr je taky dávno v Praze a pokračuje náš návštěvama nadupaný duben. Bude tu šest dní Šárka a holky (Renata s Martinou). Mají půjčený auto a chtějí projet co nejvíc míst. Dorazí v úterý přes den, máme už vybrané místo na parkování, kde je to bezplatný a připravujeme byt na další delší návštěvu. A taky navštívíme hned Lidl.

Den příjezdu je seznamovací, vaříme, jdeme centrem a ukazujeme vše v okolí. Holky si musí všechno pořádně pohlídnout a užít si výhledy. Je to fajn, pohoda, seznamuju se s Renatou a Martinou a konec dne plyne příjemně.

STŘEDA

Včéra večer proběhl breafin ohledně plánů na nadcházející dny. Středa je volná pro nás, do školy nejdeme a dohodla se cesta do Assisi a Perugie. Pro nás s Anež velká příležitost, jelikož s Petrem jsme půjčený auto nakonec neměly. Takže se chystají svačiny, do toho snídaně, mele se kafíčko a počítaj se hrnečky, aby na každou vyšlo. K devátý jsme vybatolený a míříme k autu. Počasí jsme se snad přizpůsobily dobře.

Cesta tak dvě hodinky, takže klidná, se zastávkama... až se dostaneme poblíž Assisi a už zadáváme do mapy volná místa na parkování. Místo uloveno, auto na vyfoceno a vydáváme se vstříc městečku. Všechny domky spíš kamenný, bez barevných omítek (což je něčím dost kouzelný). V prvních uličkách už natrefujeme i na první obchůdky se suvenýry. Hned se i zastavujeme a já kupuju ubrus s mapkou Umbrie pro Tóšu. Holky se asi pro něco ještě vrátí. To už se ale otevírá před námi menší náměstíčko s kavárnama, muzeem, kašnou...fotíme a ukládáme do paměti. Nakoukneme do Cattedrale di San Rufino s honosnou výzdobou, já se snažím vyfotit Fontana dei Tre Leoni.

Když se zastavíme na svačinu, tak pomazlíme (teda Anež hlavně pomazlí) místní kočky tulačky a koukáme na obzor. Je tu i klid a nikdo neprochází. Pokračujeme pak pozvolna k Bazilice sv. Františka z Assisi. Před ní je krásně upravený trávník se záhonky a živým plotem z buksusů a bohužel teda i dost lidí. Dovnitř se ale dostaneme a vidíme tu nádheru, kvůli které tu hlavně jsme.

Po bazilice a obchůdku se suvenýrama udělám holkám pár fotek a jdem dál, pokus je najít záchody. První nejbližší podnik je bez kavárny a nejdeme tam, míříme tedy spíš zpět na náměstíčko. Začalo do toho i víc foukat, tak trochu mrznem na židličkách. Je ochutnávka Arancin, tiramisu vynechávám (my blázníme s Anež ze změn ohledně našeho čzu studijního plánu....)

Po Assisi je přesun do Perugie, kam jsme se rozhodovali zda jo nebo ne, ale byla by to škoda. Je to daleko a náročnější na dopravu mhd a autem naopak jedna báseň. Nasedáme, vyrážíme. Není to dálka, od Assis něco přes půl hodinky. Z fotek podobně situovaný město na svahu, obklopený Národním parkem. Když vjíždíme, je to tu ale zacpaný autama, lidma, žije to tu turismem asi dost. Jen tak tak parkujem (dost kontrolujeme značky a všechny možný pruhy, aby to bylo ok). Koukla jsem rychle do map, co by mohlo být zajímavý vidět a jinak jdeme dle nálady a intuice. Nebudeme tady ani moc dlouho. Skočíme si pro svačinu, k tomu se posadíme u kostela na schody, kde nás hřeje ještě odpolední sluníčko. Uličky, který si vybíráme cestou zase zpátky k autu nás dost baví svýma malba na zdech domů.

U auta nás nečeká milá věc, za stěračem máme papír o pokutě za parkování...to ale je už dost věcí dnes a budeme to řešit hlavně doma.

Assisi

Perugia

ČTVRTEK

Holky na výletě na Monte Coneru, my ve škole. Dnešek je hlavně o vaření a ochutnávání italských dobrůtek s ostatníma.

PÁTEK

Plán jasný, San Marino. Časový harmonogram daný, ráno vstáváme dřív, snídáme, připravujeme svačinky a kolem deváté nasedáme. San Marino autem trvá tak do dvou hodin, jak už z minulého výletu cca vím. Počasí bude přát a zima nám nebude. Holky už jsou zběhlý a sehraný, takže skoro jistě víme, kde parkovat, já i Renata jsme v San Marinu už byly, takže holky provedeme. Znovu taky vsázím na mapy.cz a koukám po cestě na trasu, kudy jsme šli i s našima.

Dorazíme na místo, vyvezeme se na dvakrát výtahem a míříme ke vstupní bráně. Policista hlídá provoz a chodce, to je kouzelný a už takhle na začátku je znát množství podniků a obchůdků. Na turisty jsou připraveni ve velkém. Dohodneme se na cestě nejprve k severnějšímu cípu opevnění a postupně se dostaneme přes tři věže (mají je taky na vlajce a ve znaku) k druhému cípu.

O co se liší tenhle výlet oproti tomu s rodiči, více nakupujeme dárečky, suvenýry, prozkoumáváme zkrátka obchůdky. Já si odvážím boty, neskutečně měkoučký a pohodlný..

SOBOTA

Co před odjezdem, jedině koupání v moři! Je neskutečně krásně, holky ještě provázíme po merkatu s rybama a zeleninou, uličkama, náměstím s dalšíma trhama...Oběd chceme u pana špageťáka, ale je to časově trochu nevyzpytatelný a radši míříme k Ferdinandovi (ve skutečnosti se to tak úplně nejmenuje) na pizzu. Zdá se, že super výběr, pochutnáváme si. No a pak jdeme k autu a vyjíždíme do Sirola, kde strávíme odpoledne. Jenom sluníčko, moře a válení...

San Marino