26.2. - 3.3. । První návštěva

Lucka v Anconě

Pátek 1.3. prospíme ráno, po karaoke party, pomalu posnídáme, Anež se jde projít. Mně není moc dobře, přišla menstruace a dost náhle mě začalo bolet břicho. Nedouklidím a jdu si lehnout, nejde to. Spím tak hodinu, Anež připraví oběd a akorát se vzbudím. Lucky letadlo má zpoždění, měli nějaký problém, ale nebude to snad dlouho trvat.

Anež má nové zprávy, Lucka dorazí v pohodě odpoledne. Jsem víc v pohodě, pomohlo odpočívání, my dojíme a pak za nedlouho odcházíme na Piazza Cavour.

Už je tady, vrážíme a Lucku potkáme už na rohu náměstí. Sluníčko dorazilo do Ancony. Super, že je tady, první návštěva, těšíme se. Vedeme ji k bytu, představujeme pomalu okolí a vycházíme schody nahoru k nám. Vítej u nás!

Hodně jsme si myslely, že víkend bude na prd, samý déšť a zataženo. Naopak, je dnes nádherně, skvělý zvrat počasí. Vedeme tak Lucku nad přístav ke katedrále a zkusíme okouknout zdejší muzeum. Je výhled, žádný opar, tak má Lucka zážitek jako my měly poprvé. Nejdeme dovnitř, muzeum má otevřeno už jen asi hodinu, tak toho musíme využít. Vcházíme na malé nádvoříčko, skleněnými dveřmi dovnitř a hned nás zdraví paní u vstupu. Vysvětlí nám lehce lámanou angličtinou, jaký je směr a význam vystavovaných předmětů a obrazů. Začínáme u vykopávek a pozůstatků náhrobků, různých darů a pod. Něco si k tomu občas přečteme, ale jdeme stále dál a dál. Stihneme akorát na čas odejít. Pěkný zážitek a nový věci znovu. Teď se odebereme do Hummus cafe, kde jsme už s Anež byly a chceme Lucce ukázat supr roztomilýho kocoura a plno květinek. Je to malinký, Lucka se rozplývá, jsme nadšený a rády, že se jí to líbí. My s Luckou zkusíme macchiato a sušenku, Anež jde do filtru (ve výsledku jde o více naředěný espresso, haha) Pochutnáme si, na chvíli nás to uspokojí a vydáme se na druhou stranu, jdeme směrem zpět k našemu bytu, ale plán je zajít na oběd do našeho už vyzkoušených podniku (pekárny) s focacciou/pizzou. Takže Corso Giovanni Amendola a pak se napojíme na Viale delle Vittoria. Je to daleko, ale vydržíme, máme na to fakt chuť.

Jsme tu, tzv U Ferdinanda, vcházíme do nacpaný pekárny lidma a jdeme vybírat. Každá zkoušíme dva druhy, něco už známe, něco jsou nové chutě. Na zahrádce je volno, tak hned vybíráme stůl, se sluníčkem jsme i skoro v tričku. Povídáme, ochutnáváme a sedíme nějakou dobu rozmazlený dnešním dnem.

Odebereme se dál k moři, nejdříve památník padlým v druhé světové válce - Passeto - pak jen plno schodů dolů na pláž. Vlny jsou divoký a velký, nejdeme až zas tak blízko, dostaly bychom sprchu. Lucka tahá foťák, supr analog a jdeme na hromadnou fotku.  Hlavně ať to neuklouzne po těch řasách a mokrém betonu....dejme tomu, že se Lucka snažila tomu vyvarovat. Sukně ale uschne, takže žádná tragedie. Jedna, dvě fotky, pak pár na mobil po dvojicích, moře a vlny a vracíme se nahoru. Jdeme k nám, lehký refresh a k šestý už jsme zase za Piazza Cavour, obhlížíme obchůdky, zkoušíme prstýnky a procházíme nové malé uličky. K tomu u přístavu je dneska krásnej západ slunce. Zaznamenáme ještě pár cvhilek z procházky, nakoupíme a jdeme na véču.

NEDĚLE

Vstáváme s jogou, příjemnou snídaní a plánováním. Dáme si dneska zase obchůzku města. Znovu nás to venku překvapuje svítí neskutečně. Začneme vyhlídkou na moře blíž katedrále zase, vyjdeme kousek od našeho domu nahoru na kopec, k židovskému hřbitovu a majákům. Dál se projdeme dle libosti, vybíráme i vyhlídku, kde jsme nebyly ani s Anež. docela dost lidí nás míjí, jezdí na kole nebo venčí psy. My se přesuneme na druhou stranu, projdeme lehce z kopce a pak znovu lehkým stoupáním nad město. Sestup je pak podél ekonomické fakulty, jak jsme zvyklé. Jedna kočka se nám připletla do cesty, tak tu asi fakt budou, není to mrtvý kočičí město.

Oběd dneska vyřešíme doma, vaříme si, koukneme přitom na poslední díly loveislandu a povídáme si. A dodržujeme řádnou siestu.

Až později se vydáme znovu do města, Lucka si i koupí prstýnek, po kterém už pokukovala. Sejdeme tentokrát mnohem blíž k přístavu, chceme se dostat až co nejblíž červenému majáku. Docela fouká a ochladilo se, nic dvakrát příjemného. Následujeme i pár lidí před námi a díky nim se opravdu dostaneme mnohem blíž k majáku než prvně. Stačilo projít malými dvířky v hradbách. Fotíme, koukáme na moře, ale vše trochu zrychleně, je fakt zima. Pro dnešek se jít domů zahřát  bude nejlepší. 

(A zapomněla bych na návštěvu kavárny na náměstí a psaní pohledů!)

Další dny, pondělí a úterý, jsme více rozdělený. Lucka v pondělí ráno zůstává doma u učení, my jedeme na jednu hodinu do školy. Pak je sraz v kavárně, kde jsme si byly jednou s Anež číst. Tam je příjemně, více lidí, ale máme svoje místečko a kafíčko. Pak oběd doma a siestaaa.

Úterý není o nic jinačí, Lucka si projde město, pokoupí suvenýry a připraví oběd. My po škole společně poobědváme a vyrazíme na nádraží. Zase teplo, zase tričko, neskutečný. Naštěstí včas u vlaku, byl to trochu závod s časem. Lucka má místo a jen si máváme a loučíme se. Bylo nám tu s tebou moc fajn, tak Ciao!!