29.4. - 5.5. । Týden v Anconě a napůl v Praze

PONDĚLÍ

Pondělí škola, ještě jsme tu s Anež spolu než odjede. Počasí je příjemný (píšu to s menším odstupem, takže jinak než takhle bych ho nespecifikovala), není toho mnoho do školy, ale pracujeme stále na rozhovorech. Večer mám v plánu so volat s Míšou, párkrát jsme si napsaly, takže ji ráda uvidím. Celkově je to den, jako každý jiný. 

Co bychom ale mohly meldovat pořád dokola, tak spolupráce s Chrisem... Mamma mia! Je to náročný a únavný. Není moc schopnej cokoli udělat a moc nechápe, co děláme (to je náš odhad). Na zítra máme mít hlavně 4 lidí, se kterýma si zkusíme rozhovor typu focus group. Hledání šlo ztuha, ale máme 2, jednoho přivede naše učitelka a i ona sama se zúčastní. Na to jsme nějak ready, spíš se na to moc připravit nejde, zkrátka to bude poprvý. Co je taky důležitý...chleba, co bude! Zkusila jsem zadělat kynutý těsto a bude kynutý chlebík.

ÚTERÝ

Dneska budou dvě hodiny ve škole (celkově čtyři hodiny času! Máme dva předměty). Hodina s rozhovorem nebyla špatná, snažili jsme k tomu přistoupit s grácií, akorát Chris... to se podá. Nicméně od teď  hledáme lidí, kteří budou ochotni s námi udělat rozhovor znovu, ale tentokrát samostatně. Pak usoudíme, co jsme zjistili za problém ohledně příjmu vlákniny atd. 

Mimo jiné je i den běhu, odpoledne se vydáváme k majáku. Vedro je znát, trochu se perem, ale zvládáme. Voda s grepovou šťávou bodne. Jsme dnes domluvení i s Alertim, že se sejdeme na večere a projdeme se. Sraz je plánován na Piazze, jsme tam včas a vyrážíme k Passetu. Cestou si Alertiho odchytne ještě nějake kámoš a dlouho se o něčem baví. Když jsme už jen my tři, tak si povídáme, co novýho, jak jde práce a procházíme se směrem k malýmu parku za Passetem, kde sejdeme i dolů k vodě. Cestou zpátky nás ještě Alerti provede nám zatím neprobádanou cestičkou vedoucí nad mořem. Je tam krásně vidět zase z druhý strany na přístav a katedrálu a k tomu západ slunce. Nádhera. Dojdeme poblíž k Piazze a rozloučíme se, Alerti jde na akci od ESN, my míříme na drink. Chceme do Bar Bistra Officina 68. Každá zkusíme jeden a jsme spokojený, poctivý drinky. (Jaký to byly si nepamatuju, to musíme zajít znovu, ať se mi vrejou do paměti).

STŘEDA

Začíná vícedenní festival/slavnost tady v Anconě jako oslava San Ciriaca, patrona Ancony. Náš volný den tedy naplňujeme obhlídkou trhů (nemine nás vyzkoušení pár prstýnků...a každá jeden taky ulovíme). Anež i balí, kupujeme i dárky jako víno z Conera, nějaký těstoviny a tak. Takový echt italský den. Ve Via Vittoria je řada stánků, vypadá to jako při našich svatováclavských slavnostech. Najdeme oblečení, teleshopping živě, serepetičky jako z  blešáku nebo jídlo. A neodolám koblize s krémem. Ve stánku jsou tři, starší paní nandavá a kasíruje, pán (roztomilý Ital) obrací koblížky při smažení a ještě jeden pan vzadu válí těsto. U nich musím ochutnat. 

Znovu i vaříme doma, jak jinak než delikátní oběd. Až si dám všechny fotky našich jídel dohromady, tak se budu oblizovat ještě dlouho.

ČTVRTEK

Anež je na cestě do Prahy, má let z Bologni, kam míří. Já se připravuju do školy, svačina, nabitej počítač, voda a jsem ready. Počasí je znovu moc příjemný, co si vybavuju, tak svítí sluníčko! Určitě se alespoň projdu dneska. Kolem třetí odpoledne je čas a nálada na procházku, trhy mě lákají a ráda bych obhlídal potencionální dárky (hlavně Natálce prstýnky). Procházím celou hlavní ulici směrem k přístavu, pokukuju (a nacházím stánek s moc pěknýma prstýnkama). Všechno fotím a budu se rozhodovat. Volá mi i mamka, akorát mířím kolem ekonomky do parku, tak je příjemný čas a klid. Sluníčko má celkem sílu. Dojdu postupně až na velkou travnatou část na vršku, projdu skrz a mířím dolů k východu. Ještě mám chuť na moře a pokračuju tedy vrchními ulicemi k němu. Stáčím se pak před Passetem zpět, mezi dav na trhy nechci znovu. Obejdu zvrchu stadion a pak ulicí u Coopu docházím domů. Procházka před večeří skvělá. 

PÁTEK

Zadělávám znovu na chleba, do toho krmím kvásek (to jsem se nezmínila, ale už asi třetí den se pokouším správně opečovávat žitný kvásek). Chleba peču jen pro sebe, takže podle Maškrtnice je poloviční dávku. Je to volný den, určitě plný pohody a k večeru se jdu projít znovu mojí oblíbenou trasou vrchem za naším domem směrem k moři. Poslouchám další (a skoro jedu z posledních) epizodu podcastový serie Sádlo. Všechno je osvícený zapadajícím sluníčkem, lidi jsou ještě na atrakcích a u trhů. Taky jsem dnes domluvená s Gretou (slečnou z volejbalu), že se uvidíme večer. Díky slavnostem je na Piazza Sandro Pertini plno stánků s jídlem a pitím, jako při nějakém food festivalu, uprostřed plno míst k sezení a živá hudba k tomu. Píšeme si, kdy se sejdeme a prý tam budou i její kamarádi, tak jsme zvědavá na nové lidi. 

Italové veškerý setkání mají tak v deset večer, je to velmi častý. Takže kolem desátý vycházím z domova a mířím na náměstí za Cavour. S Gretou se najdeme rychle a už mě vede k ostatním. Jsou ve velký skupině, kamarádi z práce i odjinud. Seznamujeme se, pár jmen hned zapomínám. Místo mám vedle slečny, co tu už dýl žije, ale je z Turecka. Celý večer byl moc příjemnej, ke konci jsem se ještě bavila s pár dalšíma lidma s Gretou. Ráda se s nima uvidím znova.

SOBOTA a NEDĚLE

Je zas jeden z pomalých a pozvolných dní, nic velkého v plánu nemám. Znovu jdu na trhy, tentokrát už opravdu koupím ten prstýnek pro Naty a pokukuju po šatech pro mamku. Včera mi ještě říkali, že plánují společný oběd, tak čekám na zprávu od Erose, jednoho z Gretiných kamarádů. Když píše, tak jsem akorát v procesu vybírání a nehodí se mi teď odjíždět. Nedorazím, ale někdy se s nimi ještě sejdu. 

Šaty pro mamku bych měla, některé jsem si zkusila, ale ještě musím s ní prodiskutovat barvy a střihy. Uvidím, jak to s nima ještě dopadne. Taky si večer mám zavolat s Tóšou, jelikož jede na oslavu do Záp a překvapíme ostatní. 

V neděli je čas jít k moři, s knížkou a trochu se zase opálit. Ráno jsem ještě využila počasí a šla si zaběhat. Zkusila jsme nově opravený chodník podél přístavu a zpět domů, už to pálilo.

Je kolem poledne, takže je sluníčko dost silný, u moře je ale krásně. K večeru se jdu pak projít znova.